
Dostupnost stezky je autobusem z Jeseníku do Rejvízu. Počátek trasy je u penzionu Rejvíz (bývalá Noskova chata) a směřuje po žluté turistické značce směrem na Bublavý potok. U zastavení č. 3 je umístěna terénní stanice stráže přírody s pokladnou. Vybírá se zde symbolický příspěvek na údržbu stezky. Stálá služba poskytuje další informace o lokalitě. Po haťovém chodníku stezka pokračuje k velkému mechovému jezírku o ploše 1693 m2 a maximální hloubce 3 m. Trasa je značena značkami naučné stezky. Je přístupná v letní sezóně od května do října.
Naučná stezka Rejvíz se nachází ve stejnojmenné národní přírodní rezervaci rozprostírající se v severovýchodní části Hrubého Jeseníku. Charakteristické jsou pro tuto rezervaci rašeliniště (největší na Moravě) náležící k vrchovištnímu typu. Vznikala v době poledové. Celé území leží v mělké pánvi, proto voda z okolních svahů stéká dovnitř, kde je zachycována nepropustným podložím. Smrkový les vlivem silného zamokření odumřel a jeho zbytky, které tvoří ochranné pásmo samotného rašeliniště, postupně ustupují prosvětlenému porostu borovice blatky, do něhož je místy vtroušena bříza, olše a jeřáb. Blatka dosahuje výšky 6–15 metrů. Přes svůj malý vzrůst však mají ty nejstarší přes 150 let.
Z rostlinných druhů stojí za povšimnutí masožravá rosnatka okrouhlolistá, klikva žoravina, borůvka vlochyně, rojovník bahenní. Z nižších živočichů se zde jako vzácnost vyskytují zástupci arktické fauny - např.šídla, z motýlů žluťásek borůvkový a mravenec rašelinný. Z obojživelníků jmenujme alespoň skokana rašelinného.
Seznámíte se s unikátní flórou a faunou tohoto území. Cestou se také dozvíte pár užitečných rad pro bezpečný pobyt v horách. A něco málo o tom, jak se ve zdejších drsných podmínkách dříve hospodařilo. Trasa je vhodná pro osoby tělesně postižené a rodiny s malými dětmi.
Zastavení naučné stezky:
Na stezce je umístěno 9 informačních panelů, jejichž texty přibližují návštěvníkům významné historické období, které ovlivnilo Jesenicko až do dnešních dnů – rozvoj přírodního lázeňství a tvrdý, neuvěřitelně zajímavý životní příběh Vincenze Priessnitze, zakladatele prvního vodoléčebného ústavu na světě. Jeho myšlenkový odkaz i dnes překvapí svojí aktuálností.
Zajímavým prvkem informačních panelů stezky je ilustrovaná Kapka Turistka, která formou čtivých veršovánek shrnuje celý historický text uvedený na panelech.
Priessnitz, přestože se narodil jako prostý místní sedlák, dokázal velmi jednoduchými metodami navrátit zdraví 40 000 lidí. Díky těmto okolnostem se jeho rodná zapadlá víska Gräfenberg stala vyhledávaným místem mnoha známých osobností 19. století. Mnohdy urození pacienti na znamení díků za své vyléčení nechávali postavit v okolí Jeseníku různé drobné památky, zejména prameny, které jsou pro krajinu jeho okolí dnes typické. Jen v blízkém okolí města Jeseník je takovýchto památek okolo stovky.
Na původních, ale i nově vybudovaných trasách stezky spatří turisté 14 pramenů a několik drobných památek, seznámí se s jejich historií a proniknou do tajů počátků místního lázeňství. Osvěží se lahodnou vodou z pramenů a pokochají se krásou jesenického příhraničí, které skrývá nejeden fascinující výhled do okolí.
Stezka Vincenze Priessnitze byla budována v letech 2002 – 2005 mladými dobrovolníky z celé České republiky na prázdninových a víkendových akcích.
Délka: 7 km
Počet zastavení: 9
Ojedinělý přírodní výtvor - Přírodní rezervace Vysoký vodopád se nachází v CHKO Jeseníky v nadmořské výšce 1007 m.
Kaskádový útvar na Studeném potoce tvoří zvláštní biotop. V roce 1982 vyhlášen přírodní památkou. Přírodní rezervace Vysoký vodopád se rozkládá na severním svahu Velkého a Malého Jezerníku a východního svahu Malého klínu. Tato rezervace chrání soustavu kaskád a proudů na horním toku Studeného potoka. Původně 45 m vysoký vodopád byl v roce 1880 povodní rozrušen na řadu kaskád a proudů. V korytě pod vodopádem jsou zajímavé erozní tvary a na vlhkých skalách rostou zajímavé mechorosty a kapradiny. Skály jsou historickým hnízdištěm sokola stěhovavého, krkavce velkého a ořešníka kropenatého. Území je také součástí areálu rysa ostrovida.