
I když je dávno pryč zašlá sláva těžby zlata, stříbra a železa v okolí Jeseníku, kterou dnes připomínají jen některé zeměpisné názvy (např. hora Zlatý chlum nebo město Zlaté Hory), zůstala zde zachována těžba jiného nerostného bohatství – zejména kvalitních bílých mramorů v okolí Lipové a sedla Pomezí. K ní můžeme také přiřadit těžbu dalších stavebních materiálů, kvalitní žuly a štěrkopísků. Jak mramor, tak i žula proslavily tento kraj a obklady z nich nalezneme nejen v některých stanicích pražského metra. Významnou částí přírodního bohatství našeho kraje jsou také rozsáhlé smíšené lesy, které pokrývají téměř tři čtvrtiny katastru Jesenicka a vedle čistého životního prostředí nám poskytují rovněž kvalitní dříví pro dřevozpracovatelský průmysl. Lesy jsou zároveň přirozeným domovem velkého počtu lesní zvěře, zejména vysoké, srnčí, divoké a dančí, a v posledních letech se zde zabydleli také mufloni a kamzíci. Zaznamenán byl také výskyt rysa ostrovida. Na své si tak přijdou i lovci, kteří do Jeseníků přijíždějí ze všech koutů Evropy. S těžbou vápence souvisí i objev jeskynních útvarů. Krasové jeskyně nalezneme Na Pomezí u Lipové Lázní a Vápenné, další jeskynní komlex se nachází u Supíkovic Na Špičáku v sousedním mikroregionu Mikulovicko (tyto patří dokonce k nejstarším známým jeskyním v České republice). Jeskyně Na Špičáku je jedinou přístupnou jeskyní i pro občany na vozíčku, je nejstarší zpřístupněnou v naší republice. V roce 2006 byla v Priessnitzových lázních nově otevřena solná jeskyně Solvita k léčbě dýchacích a kožních onemocnění.
Vodou obdařené horské masivy nabízejí i neopakovatelný zážitek, když se voda řítí v kaskádách z úbočí do údolí. Největší vodopád nalezneme na Studeném potoce, když sejdeme od horské chaty Švýcárny modrou turistickou trasou do Bělé pod Pradědem. Nejmohutnější je v době jarního tání či po vydatných deštích. V zimě slouží jeho ledový příkrov jako cvičná horolezecká stěna. Drobné vodopády pak nalezneme téměř na každé horské bystřině, za zmínku stojí také důmyslný systém kaskád na Červenohorském potoce, který byl vybudován v polovině minulého století po katastrofálních záplavách na Jesenicku v r. 1903. Jeho úkolem je zabrzdit obrovské masy jarní vody z tajícího sněhu na stejnojmenném sedle, kde jeho vrstva v zimních měsících dosahuje až k dvěma metrům.