Z historie a tak

Bělá pod Pradědem

(pol. Biała pod Pradziadem) leží v okrese Jeseník obec Bělá pod Pradědem (něm. Waldenburg). Čítá přibližně 1850 obyvatel a katastrální výměra obce činí 9213ha.

Poloha

Obec Bělá pod Pradědem sousedí na severovýchodě s městem Jeseník, na severozápadě s obcí Lipová-lázně, na západě s obcí Ostružná, na jihozápadě s obcí Loučná nad Desnou a na západě s městem Vrbno pod Pradědem a obcí Heřmanovice. Od okresního města Jeseník je vzdálena 6,5 km a od krajského města Olomouc 69,5km. Ve vzdálenosti 14km východně leží město Vrbno pod Pradědem, 26km jižně město Rýmařov a 27km jihozápadně město Šumperk.

Geomorfologicky patří Bělá pod Pradědem k provincii Česká vysočina, subprovincii krkonošsko-jesenické (sudetské), oblasti jesenické (východosudetské), geomorfologický celek Hrubý Jeseník, podcelky Pradědská, Keprnická a Medvědská hornatina. Nejvyšších poloh dosahuje území obce pod vrcholy Malý Děd (1368m n. m.), Keprník (1423m n. m.) a Červená hora (1333m n  m.), které se však nacházejí na cizích katastrech. Na hranici obce se nacházejí např. Šerák (1351m n. m.), Velký Klínovec (1164m n. m.) nebo Výrovka (1168m n. m.), dalšími významnými vrcholy jsou např. Šumný (1073m n. m.), Točník (Jeseníky) (1143m n. m.), Velký Klín (1178m n. m.), Lysý vrch (1128m n. m.).

Území Bělé pod Pradědem patří do povodí Odry, resp. Kladské Nisy. Hlavním tokem je na sever směřující říčka Bělá, která pramení pod Malým Dědem a přijímá řadu menších toků, mj. zprava Zaječí potok, Borový potok s Loučným potokem a Šumný potok s Hraničním potokem, zleva pak Studený potok, Červenohorský potok s Černým a Pátečním potokem, Keprnický potok s Rudohorským potokem a Javořický potok.

Území obce pokrývá ze 17 % zemědělská půda (5,5% orná půda, 11% louky a pastviny) a z téměř 80% les.

Historie

Dnešní obec Bělá pod Pradědem vznikla fakticky roku 1964 sloučením dosud samostatných obcí Domašova a Adolfovic. Nové jméno bylo převzato od říčky Bělé a též od drobné osady Bělé, která byla součástí Domašova; přívlastek "pod Pradědem" pak odkazuje na blízkost nejvyšší hory Hrubého Jeseníku.

Všechny části dnešní obce Bělá patřily od první zmínky - totiž v případě Domašova a Adolfovic od roku 1284 - až do konce patrimoniální správy roku 1850 k panství Frývaldov (nyní Jeseník), které bylo téměř po celou dobu v přímém držení vratislavského biskupa. Pouze od poděbradské doby do roku 1547 je biskup uděloval v léno, naposledy od roku 1506 Fuggerům. Celé panství pak bylo součástí rakouské (české) části Nisského knížectví v rámci Rakouského Slezska.

Bělá pod Pradědem je členem Mikroregionu Jesenicko, svazku obcí vzniklého v roce 1999. Obec je také od roku 1993 členem Sdružení měst a obcí Jesenicka (SMOJ), které tvoří obce okresu Jeseník, a od roku 1997 Euroregionu Praděd.

Správní příslušnost Bělé pod Pradědem od roku 1848

• 1848 vévodství slezské, kraj opavský, Nisské knížectví, panství Frývaldov
• od 1. ledna 1850 do roku 1855 vévodství slezské, politický okres Frývaldov, soudní okres Frývaldov
• od roku 1855 do roku 1868 vévodství slezské, smíšený okres Frývaldov
• od roku 1868 do 30. listopadu 1928 vévodství slezské / země slezská, politický okres Frývaldov, soudní okres Frývaldov
• od 1. prosince 1928 do 31. ledna 1949 země moravskoslezská, politický okres Frývaldov (od 1947 Jeseník), soudní okres Frývaldov (od 1947 Jeseník)
  • kromě: od 1. října 1938 do května 1945 "sudetoněmecká území", od 15. dubna 1939 jako říšská župa Sudety / Reichsgau Sudetenland; (od 1. května 1939) vládní obvod Opava / Regierungsbezirk Troppau; (od 20. listopadu 1938) Landkreis Freiwaldau, Amtsgericht Freiwaldau
  • od 31. května 1945 Slezská expozitura země Moravskoslezské
• od 1. ledna 1949 do 30. června 1960 Olomoucký kraj, okres Jeseník
• od 1. července 1960 do 31. prosince 1995 Severomoravský kraj, okres Šumperk
• od 1. ledna 1996 do 31. prosince 1999 Severomoravský kraj, okres Jeseník
• od 1. ledna 2000 Olomoucký kraj, okres Jeseník

Z hlediska římskokatolické církevní správy spadá obec jednak do farnosti Dolní Domašov (Dolní Domašov a Adolfovice, jednak do farnosti Horní Domašov (Horní Domašov, Bělá a Filipovice. Obě farnosti patří do děkanátu Jeseník diecéze ostravsko-opavské a jsou dlouhodobě administrovány excurrendo z Jeseníka.

Evangeličtí věřící patří k farnímu sboru v Jeseníku (v Domašově je kazatelská stanice). Věřící Československé církve husitské patří k náboženské obci v Jeseníku.

Části obce

• Adolfovice
• Bělá
• Domašov (dělí se na místní části Dolní Domašov, něm. Nieder-Thomasdorf, a Horní Domašov, něm. Ober-Thomasdorf)
• Filipovice

Základní sídelní jednotky

• Adolfovice
• Bělá
• Domašov
• Filipovice